|
|
Umění a hudba v liturgii dle Josepha Ratzingera
Brábková, Luisa ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Brož, Prokop (oponent)
Práce představuje pohled Josepha Ratzingera na význam, funkci a místo hudby v liturgii. ve shodě se závěry II. vatikánského koncilu - při vhodném spojení hudby s liturgií a s ohledem na primární a sekundární funkce hudby v liturgii. Prvořadou funkci liturgické hudby spatřuje J. Ratzinger v podpoře Slova, další funkcí je podíl problematice vztahu církve a kultury. Ratzinger nabízí k řešení také další problémy - inkulturaci v oblasti liturgické hudby při zachování křesťanské identity a rozvoji křesťanského universalismu, možností kompozice liturgické hudby či prostoru, který církev umění poskytuje. Z představených textů vyplývají priority vytčené J. Ratzingerem pro liturgickou hudbu, zejména její podoby a styl, tedy pro ty vlastnosti, které mohou být nazírány z mnoha úhlů pohledu a které mohou přinášet rozmanité výsledky.
|
|
|
Sen o pozemském ráji v Dostojevského dílech
Netopilová, Barbora ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Sen o pozemském ráji, znovuobjevení původního, absolutně harmonického rajského života, je podle Dostojevského jeden z nejhlubších a nejdrahocennějších snů lidského srdce. Duchovní cesta každého člověka má své dějiny, rodí se z teze (křest), prochází antitezí (krize) a završuje v syntezi (krása). Člověk vychází z edenského ráje "paradis" a cílí do nebe, Božího království. Tak je člověk v dějinách svého duchovního života roztržen v realitě mezi dvěma ráji: rajskou zahradou, z níž vychází a Božím královstvím, k němuž směřuje. Střed duchovní poutě, život, je doprovázen krizí, jež lze charakterizovat též jako odtržení od ráje. Postavy Dostojevského románů troskotaly na tom, že si svou přítomnost uprostřed dvou "rajských stavů" nebyly schopny připustit a tak se jejich představy o nastolení pozemského ráje pokřivovaly. V naší práci budeme sledovat čtyři tendence: 1. Pokřivení času, nesprávně uchopený smysl dějin. Snaha vracet se na zpět, odkud člověk vyšel ve smyslu origenistickém, cyklickém pojetí návratu je patrná v povídce Sen směšného člověka. Jiný extrém představují v té době se Evropou rychle šířící myšlenky marxismu, jež naopak význam minulosti popírají, stejně tak jako smysl dějin. Svůj sen upínají k rychle nastolené budoucí blaženosti. Jako jistou alternativu představíme křesťanský prorocký...
|
|
|
Studentské hnutí 68' v Německu a Katolická církev
Bratinka, Ondřej ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Tato práce se ve své první části zaobírá dějinami studentského hnutí tzv. osmašedesátníků ve Spolkové republice Německo a jeho marxistickými ideologickými základy. V druhé části pojednává vývoj nejdůležitějších ideových proudů uvnitř německé Katolické církve, které si zachovaly aktuálnost i po pádu nacionálněsocialistického režimu a ovlivňovaly poválečnou německou společnost. Na tomto základě potom autor analyzuje ideové střetnutí moderního neomarxistického hnutí a moderní sekulární společnosti se sociálními naukami Katolické církve, jak je formuloval 2. vatikánský koncil. Cílem práce je sonda do rozmanitého ideového světa 60. let v Německu, hlavně pak jeho extrémních levicových poloh a jejich ideové konzervativní protiváhy. Autor na závěr bilancuje nejen společenské důsledky dramatického konce 60. let ale i působení relevantních společenských institucí a ideových hnutí v posledních 150 letech v německých dějinách. Nabízí základní přehled některých problémů, kterými se soudobá německá sekulární i církevní historiografie zabývá a jejíž nejnovější výsledky jsou studijním podkladem práce.
|
|
|
Umění a hudba v liturgii dle Josepha Ratzingera
Brábková, Luisa ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Brož, Prokop (oponent)
Práce představuje pohled Josepha Ratzingera na význam, funkci a místo hudby v liturgii. ve shodě se závěry II. vatikánského koncilu - při vhodném spojení hudby s liturgií a s ohledem na primární a sekundární funkce hudby v liturgii. Prvořadou funkci liturgické hudby spatřuje J. Ratzinger v podpoře Slova, další funkcí je podíl problematice vztahu církve a kultury. Ratzinger nabízí k řešení také další problémy - inkulturaci v oblasti liturgické hudby při zachování křesťanské identity a rozvoji křesťanského universalismu, možností kompozice liturgické hudby či prostoru, který církev umění poskytuje. Z představených textů vyplývají priority vytčené J. Ratzingerem pro liturgickou hudbu, zejména její podoby a styl, tedy pro ty vlastnosti, které mohou být nazírány z mnoha úhlů pohledu a které mohou přinášet rozmanité výsledky.
|
|
|
KONCEPCE SVĚDOMÍ V DÍLE JOSEPHA RATZINGERA
VAŠÁKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá problematikou svědomí obecně a teologicky. Charakterizuje pojem svědomí z různých hledisek. Popisuje fenomén svědomí od názoru sv. Augustina, sv. Tomáše Akvinského a z nich vycházející pojetí Josepha Ratzingera.
|
host ::
RSS.